Poslední přání

21. dubna 2014 v 1:16 | Mannaz |  Kratší povídky a básně
Sníh mi křupal pod nohama. Několik vloček mi přistálo na tváři. Smetl jsem je pryč a pokračoval dále. Les prostoupilo vycházející slunce a osvětlilo mi cestu hlouběji do lesa. Nemohl jsem přestat kráčet dál, i když už teď jsem byl hodně daleko od domova.
Nedokážu na to přestat myslet. Moje malá sestřička umírá. Tak to řekl ten doktor, do jednoho měsíce už mezi námi nebude. Nedokázal jsem tam déle vydržet, vedle její postele a poslouchat, jak jí každé nadechnutí působí muka. Musel jsem někde vykřičet svoje zoufalství, aby ho neslyšel nikdo jiný než já. A okolní les a skály.


Koutkem oka jsem zahlédl bílý záblesk pohybu. Sice bylo všude bílo, ale tohle bylo něco jiného. Šel jsem za tím zábleskem. Bylo to spíše jako bílé světlo. Znal jsem ho, teda aspoň z otcova vyprávění. Tohle světlo pomáhalo dobrým lidem najít to, co hledali ze všeho nejvíc. Takhle otec našel matku, která se v tomhle lese kdysi ztratila a málem zde umrzla.
Stále jsem to světlo následoval, až mě dovedlo na jednu malou mítinku s malým jezírkem. Na jednom kameni tu seděla mladá dívka oblečená v bílém šatě s vlasy plavými. Seděla otočená ke mně zády a rukou čeřila vodní hladinu jezírka. Přistoupil jsem o něco blíže a natahoval k ní ruku. Když jsem se téměř dotýkal jejích vlasů, projela mou rukou ostrá bolest. Celá se mi zkroutila. Po dívce nebylo ani stopy, když jsem svůj pohled obrátil zas k jezírku. Bylo tu ale to světlo, co mě sem zavedlo.
"Co chceš? Proč jsi tady? Neměl by ses nás dotýkat, mohlo by tě to snadno zabít."
Rychle jsem se rozhlédl, odkud se to ozvalo. Nikdo nikde nebyl. Ten hlas, tak krásný hlas, se ozýval jen v mé hlavě.
"Jsem přímo před tebou. Nerozhlížej se po mne. Copak mě nevidíš? Nebo vidět nechceš."
Několikrát jsem si promnul oči ve snaze zahlédnout něco co tu nejspíše ani nebylo. "Asi z té sestřiny nemoci začínám bláznit," pomyslel jsem si.
Světlo přede mnou se začínalo měnit zase na tu dívku, které jsem se skoro dotkl. "Co jsi zač? Dotkl ses mne, a přesto stále žiješ. A jsi člověk. Žádný člověk není schopen se nás, byť jen na okamžik, letmo dotknout, aniž by nepřišel o duši nebo o život," už zase ten hlas v mé hlavě.
"To ty na mě mluvíš? Kdo jsi? Jak to, že před chvilkou jsi byla světlo a teď vypadáš tak lidsky," nedokázal jsem potlačit v hlase jak zmatenost, tak strach. Co by mi mohla provést, když už jen jeden dotek mě může zabít.
"A navíc, pokud mě vidíš i jako lidskou dívku, pak máš nějaké přání, se kterým jsi sem přišel. Co pak to je, mladíku? Pokud správně čtu v tvé mysli, pak se jedná o tvou malou sestřičku, jež je tak moc nemocná a umírá. "
"Jak jí mohu zachránit? Nesmí zemřít, je tak mladá," prosil jsem dívku se slzami v očích.
"Ano mohu jí zachránit, ale cena za život je vysoká. Aby někomu život dala, musím ho někomu vzít. A pokud ho nikomu neseberu a přesto dám tvé sestře život, tak do roka od svých jednadvacátých narozenin ztratí svou duši a stane se stejnou bytostí jako já, jen bude zlá a všem škodit a ty, kteří se ztratí v tomhle lese, přivede na jistou smrt. Tohle bys pro svou sestřičku chtěl?" přiblížila se ke mně dívka, až se mě téměř dotýkala.
"A co můj život. Co kdybych můj život dal za její. Šlo by to? Pomohlo by jí to?" zeptal jsem se s nadějí v hlase.
"Pomohlo. Život bys jí zachránil. Ovšem z tebe by se navždy stal přízrak, bloudil bys navěky věků na světě. Žádná živá bytost by se tě nesměla nikdy dotknout. Už bys nikdy neviděl svoji rodinu, svoji sestřičku."
"Jsem ochoten to podstoupit, má ještě život před sebou. Ona je to jediný, co mi tu ještě zbylo, když rodiče zemřeli. Prosím, jen mi řekni, co mám udělat a já to udělám," tak moc jsem toužil zachránit svojí sestřičku.
"Ty bys ji tu nechal samotnou?"
"Samotnou ne. Po smrti rodičů se nás ujala matčina sestra, která má svou rodinu, stejně bych musel odejít. Ji ještě uživí, ale mě už ne. Stejně bych musel odejít do města, do učení, abych získal pro sestřičku peníze, abych se o ni dokázal postarat."
"Dobře. Řeknu ti, jak jí můžeš zachránit život. Zítra jsem znova přijď a přiveď s sebou i svou sestru. Nesmím opustit les, takže abych jí mohla zachránit život, musí být zde v lese."
S tím dívka zmizela.

Když jsem se vrátil domů, nikomu jsem neřekl, kde jsem byl. Ani co jsem chtěl udělat.
Ráno jsem řekl sestřičce, že ji musím vzít na místo, kde jí někdo pomůže, aby se uzdravila. Šla s námi i moje teta se strýcem. Poté co jsme dorazili na mítinku, se to zářivé světlo objevilo znovu.
"Takže jsi stále odhodlán obětovat svůj život za její a stát se tak navěky přízrakem?" pověděla ta dívka.
Zřejmě jí slyšeli i ostatní, protože se na mě všichni šokovaně podívali.
"Ano chci ji zachránit, ať se stane co se má stát."
Přistoupila ke mně a políbila mě na rty. Celým tělem mi proběhl chlad a já pomalu přestal vnímat co se kolem mě děje. Vnímal jsem jen ten polibek. Cítil jsem, jak ze mě prchá život. Víčka se mi pomalu zavírali.

Když jsem znovu oči otevřel, cítil jsem jen chlad. Viděl jsem svoje tělo ležet na zemi. Dívka se právě skláněla nad mou sestřičkou. Jednou rukou jí držela obličej a druhou jí tiskla ruce u srdce. Něco jí šeptala. Pak jí vtiskla polibek na čelo, usmála se na ní a vstala.
"Bude žít, nemusíš se bát, do týdne se uzdraví. Budeš jí moct ochraňovat i nadále, jen nesmíš opustit les. Můžeš k ní promlouvat v myšlenkách a být s ní tak všude," řekla ta dívka.
Pohlédl jsem na svoji sestřičku, jíž se už začala vracet barva do tváří, a usmál se na ni. Budu tu stále s tebou.

"Já vím, že budeš. Nikdy na tebe nezapomenu, bráško."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katerííína Katerííína | 23. dubna 2014 v 12:17 | Reagovat

zajímavé a moc se mi to líbí ;)

2 Mannaz Wynn Mannaz Wynn | 23. dubna 2014 v 20:16 | Reagovat

[1]:Těší mě že se ti to líbí. Snad brzy přibude něco dalšího. ;)

3 Elis Elis | E-mail | 12. dubna 2016 v 12:10 | Reagovat

I tohle je velmi zajímavé. Líbí se mi to, doufám ze bude pokračování 😊

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama