Moon and Tail - 11.Kapitola

21. září 2013 v 1:16 | Rose |  Moon and Tail
Jongsoo přecházel netrpělivě po pokoji a poslouchal hlas sestřičky na druhém konci drátu.
"Je mi líto, pane Parku, ale všechny termíny jsou obsazeny. Začalo léto a doktoři mají dovolené. A stejně… tohle by byl velmi pomalý proces. Nejdřív musíme pana Kima vyšetřit a pak ho musí doktor prohlédnout."
"Dobře sestřičko, tak mi alespoň řekněte, kdy je tak reálná šance, abych mohl se svým přítelem přijet, aby ho mohl doktor ošetřit?"
"Za týden, nebo raději za dva. Máme opravdu nabitý program."
"Děkuji, sestřičko. Ještě vám zavolám." Jongsoo položil telefon a málem frustrovaně zaúpěl. Tohle není možné. Obvolal asi tři nemocnice, co byli v okolí a nikdo jim nemohl pomoc dřív než za dva týdny. Jednu výhodu to mělo. Yesungovi se zahojí rána na břiše a nikdo se nebude a nic vyptávat. Nechtěl hledat nemocnici v Londýně, přestože jich tam bylo nespočet. Kdyby zariskoval a vjel do Londýna, někdo by ho tam mohl poznat a všechno by se mohlo zvrtnout. Ti, kteří nahlásili jeho smrt, jistě netušili, že je ještě naživu.
Ty, kteří poranili Yesunga, zabil a zbavil se jich. Nebyl světec, věděl to. Ale nehodlá se nechat zavraždit ve svém vlastním domě.


Bylo asi deset večer, když přešel do kuchyně, aby si udělal něco k jídlu. Gabi už dávno spala. Dneska skoro celý den proseděla u Yesunga a starala se o něj. Byl rád, že ho zachránili, protože teď, kdyby byl mrtvý, by tady jeho sestřička seděla jak tělo bez duše.
Zařídí, aby za operaci nemusel nic platit. On sám měl peněz dost. Sice z nelegálních obchodů, ale se svou prací už navždy skončil. Teď se chtěl živit jako poctivý člověk. Chtěl žít s Gabrielou a klidně i Yesungem v tomhle domě, který si pro sebe vybudoval.
Odbila půl jedenáctá. Uznal, že byl čas jít spát. A to také hodlal udělat. Zhasl v místnosti a vypravil se nahoru. Byl unavený.


Gabriela nemohla spát, pořád jí tížili myšlenky na Yesunga, který ležel ve vedlejším pokoji a snad, klidně spal. Převalila se na bok a podívala se z okna. Byl úplněk. V tomhle domě spala první noc a nemohla si zvyknout. Byla zvyklá usínat u Yesunga. Zamračila se a vykopala se z postele. Takhle neusne. Musí ho vidět, musí vědět, že je v pořádku. Zaslechla na chodbě tiché kroky. To bude Jongsoo, šel už asi spát. Počkala, až kroky dozní a potom opatrně vyšla ze dveří. Nepozorovaně vklouzla do Sungova pokoje.
Spal. Klidně a tiše.

Gabriela se něžně usmála. Neváhala, vklouzla vedle něj a pohodlně si opřela hlavu o jeho rameno. Yesung ji ze spánku objal a Gabi zavřela spokojeně oči. Teď se cítila pořádně v bezpečí.

Ráno na ni čekalo překvapení v podobě snídaně. Sešla dolů, ještě hodně brzo ráno, ale přesto tam byla. Jongsoo seděl u kávy a spokojeně četl noviny.
"Dobré ráno Gabi-shi, jak ses vyspala?"
"Popravdě jsem strávila noc u Yesunga. Jsem zvyklá s ním spát v jedný posteli, navykla jsem si takhle už když jsem u něj byla. Nezlob se na mně Jongsoo."
"Chapec se usmál. Vůbec se na tebe nezlobím, Gabi. Jsem rád, že jste si padli do oka. I když, co jsem od něj slyšel, ze začátku jsi ho neměla ráda."
"Děsila jsem se toho, co jsem viděla v jeho očích."
"A co jsi tam viděla?"
"Slib… Slib že mi se vším pomůže. Že už v tomhle světě nejsem na nic sama. Ale ostatně… teď nám to může být jedno. Už jsme všichni spolu. Jongsoo? Necháš ho tady?"
Gabi se na něj pátravě zadívala.
Blonďák se usmál. "Jistěže ho tady nechám. Včera jsem volal do nemocnice, sestřičko. Sice zatím nemají volno a budou ho mít až tak za čtrnáct dní, ale o to je to lepší, protože Yesungovi se zahojí rána na břiše a nikdo se nebude pídit po tom, co se mu stalo.
Chci, aby mu operovali srdce. Chci, aby tu byl pro tebe, kdyby se něco znovu podělalo."
Blondýnka se na něj pozorně podívá. "Myslíš, že se ještě může něco podělat? Vždyť… už se nemusíš o nic bát. Já jsem tady i s Yesungem, jsme u tebe v bezpečí, ne?"
Bratr si na ni usmál a pohladil ji po tváři. "Samozřejmě že jste tady v bezpečí. Ale nezapomínej Gabi, jakou mám za sebou minulost. Dřív nebo později mně dostihne."
Blondýnka sklopila oči. "Dostihne tě později. Až budem všichni staří, až budeme mít život za sebou." Snažila se zahnat slzy, které jí padali z očí.
Jongsoo ji vzal za bradu a jemně jí palcem slané kapy setřel. "Ano, přesně takhle to dopadne." Ujistil ji a přitáhl si ji do náruče. Pevně ho objala a zabořila mu tvář do ramene.
"Všechno dobře dopadne, neboj se." Zašeptal Jongsoo.


Odpoledne seděla u Yesunga a vesele si s ním podívala. Asi netušil, že s ním tady spala, ale i kdyby ano, bylo by jí to jedno. Kolikrát spolu spali v jedný posteli v jeho bytě. Už jí to nepřišlo ani divné.
V tu chvíli se otevřeli dveře a do pokoje vstoupil Jongsoo.
"Jdu se ti na tu jizvu podívat." Usmál se.
Yesung jen kývl a poodhrnul pokrývku. Jongsoo stáhl obvazy a zkoumavě s jizvu změřil.
"Budeš v pořádku už brzo." Usmál se spokojeně. Jongsoo se zachmuřil.
"Měl bys něco vědět, Yesungu."
Červenovlásek se usmál. "Tak co sis na mně zase vymyslel, So? Cestu na Jižní pól, nebo tentokrát mně vyšleš do tepla? Bahamy?" Yesung se tvářil pobaveně.
"Obdivuju tvůj smysl pro humor." Jongsoo na něj vyplázl jazyk, pak ale zvážněl.
"Půjdeš na vyšetření a pak na operaci."
Yesungův úsměv ztuhl. Chvíli ohromeně koukal na Jongsooa a pak se jeho pohled stočil na Gabi.
"To nejde- to nemůžeš."
"A proč ne? Jsi můj přítel. Hodně dobrý přítel. Ona tě má ráda. Chci ti zachránit život. Nechci, aby ses donekonečna rval práškama. Operace všechno vyřeší."
"Nemůžeš do mě cpát peníze." Yesung mluvil tiše a oči měl sklopené k zemi.
"Můžu do tebe cpát, co chci, Yesungu. Prokázal jsi mi službu. Zachránil jsi ji. A teď já chci zachránit tebe. Neuvažuj nad tím jako nad nabídkou, prostě… uvažuj nad tím tak, že to prostě nemůžeš odmítnout. Až se uzdravíš, tak tě tam zavezu a oni ti provedou potřebná vyšetření a následnou operaci."
Yesung odtrhl pohled od peřiny. V jeho očích se zračily slzy. "Nemusíš to dělat."
"Ale já chci. A nech toho, Sungie. Moc dobře vím, že se s tím dá žít. Ale nechci, abys utrácel za prášky, když tady je jednorázový řešení." Jongsoo se na něj usmál a pak pohladil Gabi po vlasech.
"Nechám vás o samotě."
Gabi děkovně kývla a když se dveře pomalu zavřely, pohlédla na svého přítele.
"Neodmítej to."
Yesung ji pohlédl pevně do očí. "Neodmítnu."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama