Moon and Tail - 3.Kapitola

9. srpna 2013 v 14:00 | Rose |  Moon and Tail
Otevřela oči, ale neuhodilo jí do nich sluneční světlo, které sem oknem proudilo celý den. Ne. Teď byla tma. Sice ne úplná, to v Londýně ani nejde, ale přes zatažené žaluzie sem pronikalo minimálně světla. Gabriela se rozhlédla. Byla sice ještě trošku malátná, ale horečka odeznívala. A to díky tomu muži, u kterého teď byla. U Yesunga. Nevěděla, že tu ještě byl, ale určitě, protože když usínala, žaluzie zatažené nebyly a na stolku vedle postele nestála večeře.


Otočila se na bok a pokusila se posadit. Šlo to těžce, motala se jí hlava a žaludek se jí svíral. Ale bude muset něco sníst, jestli nechce umřít hlady. Natáhla se po chlebu, který byl pomazaný marmeládou. Její pochoutka z dětství. S chutí se do něj zakousla, ale jedla pomalu, dva dny neměla nic v ústech, a přestože se jí žaludek svíral, nechvátala. Když dojedla, podívala se na hodiny. Osm hodin večer. Dřív si toho nevšimla, ale teď uslyšela jemnou hudbu, která se linula domem. Opatrně vylezla z postele a došla ke dveřím. Se zaváháním je otevřela a nakoukla na tmavou chodbu. Naproti ní se linulo schodiště kamsi dolů, předpokládala, že to bude do obývacího pokoje a kuchyně (logicky vzato, přece nebude mít Yesung kuchyni nahoře). Dole bylo rozsvíceno, tím pádem viděla Gabriela na schody. S trošku bušícím srdcem vylezla na chodbu a sešla je. Melodie teď byla hlasitější.
Gabriela prošla celým dolním bytem a pak stanula ve dveřích do obývacího pokoje.
Yesung seděl u piana a hrál. Dlouhé, štíhlé prsty se mu míhali po klávesách a ona se zasněně usmála. Teď v něm neviděla neznámého muže, který jí donesl až sem a který jí, z nepochopitelného důvodu, dával jíst a staral se o ni. Teď v něm viděla hocha, ano byl to ještě v podstatě kluk, který hrál nádherně na piano.

Yesung dohrál a prohrábl si vlasy.
"Bylo to krásné" vydechla Gabi a on sebou trhl. Rozhodně nečekal, že se probudí a sejde sem.
"Děkuju." Jemně se usmál a tak aby ji nevylekal, vstal. Přešel k ní a zastavil se.
"Chceš se osprchovat?" nabídl jí. Když už vylezla z té postele, mohla by využít konečně sprchu. Dost to potřebovala. Omytý obličej nezachránil všechno.
"Jo, to bych moc ráda. Kde je?"
"Pojď, dovedu tě tam. Ještě ti přinesu čisté ručníky." Vzal jí opatrně za ruku. Bál se, že sebou škubne, ale Gabriela se jen zhluboka nadechla a šla za ním. Vedl ji chodbou a pak se zastavil u dveří. Otevřel je a ona vešla do prostorné koupelny. Byla dělané v černé a světle zelenkavé barvě. Vypadalo to nezvykle… a krásně.
"Počkej, donesu ti ty ručníky." Řekl a nechal ji tam stát. Mezitím si prohlížela místnost. V jednom rohu byla veliká, rohová vana a ve druhém sprchový kout. Záchod a umyvadlo byly naproti. Před vanou ležel zelený koberec.
"Tak tady je máš." Řekl jí s úsměvem chlapec a podal jí bílé vlněné ručníky.
"Děkuji. Hmm… Yesungu?"
"Hn?"
"Můžu se vykoupat?"
Sungův úsměv se rozzářil. "No jistě. Buď tu jak dlouho budeš chtít. Až budeš hotová, budu v obýváku, kdybys ještě něco potřebovala ano?"
"Dobře." Kývla a ona za ní zavřel dveře. Všimla si, že je v nich klíč a tak k nim rychle přiskočila a otočila jím. Hned se cítila bezpečněji. Pak se rozhlédla po koupelně a šťastně se usmála. Velká vana, horká voda a pěna. Jak dlouho to bylo, co naposledy pocítila tu slast, když si do vany jen tak lehla a relaxovala. Naposled to bylo ještě, když byla malá. Ale to z požitku vany nic neměla. Teď si to bude užívat.

Nechala si napustit horkou vodu a do ní nalila pěnu. Pak se do ní se slastným povzdechem ponořila. Horká voda jí okamžitě smáčela vlasy.

Ve vaně už byla asi tři čtvrtě hodiny, když si uvědomila, že by se měla konečně umýt. Rozhlédla se tedy po nějakých šamponech a upoutal jí jeden, z vůní eukalyptu. Rychle si namočila vlasy a potom si je namydlila. Bože. Divila se, že jí po tom, co žila na ulici a vlasy si vůbec nemyla, ještě nějaké zbyly.
Už oblečená a s ručníkem kolem hlavy vyšla z koupelny. Bylo boží cítit se zase čistá. Tak jak dlouho nemohla být.
Došla opět do obýváku, kde si to drze kecla na pohovku vedle Yesunga. Sice mu ještě pořádně nevěřila, ale už se ho rozhodně nebála.
"Už je ti líp?"
"Jo, docela i jo. A teď to vyklop. Proč jsi mě sem vzal? Neznáš mně a já neznám tebe. Mohla bych ti to tady klidně v noci vykrást."
Yesung se usmál. "To neuděláš."
"Proč?"
"Protože to, co ti teď řeknu, tě tady udrží, věř mi!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama