Anděl s černými křídly - 1.Kapitola

20. září 2016 v 21:03 | Mannaz |  Anděl s černými křídly
Vím, že už jsem se jednou omlouvala za moji nepřítomnost. Jsem teďko ve druháku na univerzitě. Snažím se tam zuby nehty udržet. Budu se snažit aspoň trochu psát aby tu měsíčně něco přibylo a nestálo to tu ladem. Tak já se přestanu vykecávat a Vy si můžete počíst další dílek co jsem nedávno napsala.
 

Zavři oči a věř

10. května 2016 v 13:06 | Mannaz |  Téma týdne
Městem se prohnal vítr. Ulice byly liduprázdné, také aby ne, když byla noc. Na nebi bylo tolik hvězd, že se ani nedali spočítat. Byla dokonce vidět i mléčná dráha, tak zvláštní na kraji velkého města. Seděl jsem na kraji srázu, který byl před naším domem. Cítil jsem chladný vítr ve svých vlasech a na svých tvářích. Vpomínal jsem na svou mamku, která zemřela před několika lety.
Milovala tyhle noci. Noci kdy se svět, jak ho známe, prolínal ještě s jedním. S tajemným světem, kde všechno bylo možné. Kde přebývali jiné bytosti. Mohli jste tam natrefit třeba na draka nebo na kentaura. Na všechny bájné a mýtické tvory, na které si jen vzpomenete. Ten svět byl jejich. Byly tam před námi schovaní.

Omluva

21. prosince 2015 v 23:33 | Mannaz |  Oznámení
Omlouvám se, že jsem tu už tři měsíce nebyla. Mám rozbitý exterňák a tím pádem se nedostanu k příběhům. Uvidím jestli se to dá opravit a pokud ne tak to co jsem měla předepsaný budu muset napsat znova tak prosím o strpení.
Mám vás všechny moc ráda a ještě jednou se omlouvám.
 


Emoce a jiné nesmysly

7. srpna 2015 v 3:47 | Mannaz |  Téma týdne
Emoce.
Jak silné slovo. Jaká síla se v něm ukrývá, a přesto dokáže být prázdné. Jak jen je to možné.

Prolog

30. května 2015 v 14:37 | Mannaz |  Serena - příběh zabijáka
Zdravím lidičky. Vím moc dlouho jsem se tu neukázala. *(doufám že mě za to nezabijete :D ) Ale tak maturitu mám už za sebou a co je hlavní dala jsem jí. Takže krom brigády, práce na bytě u babi, mám v plánu začít konečně už pořádně psát a taky jsem něco dávat. Ještě jednou se moc omlouvám a tady je malá ochutnávka jednoho dalšího příběhu. Je to sice jen kousek ale tak snad se bude líbil. A kdybyste komentovali byla bych více než ráda, ale nenutím vás :D. PS: lepší obrázek jsem nenašla, přesto budu hledat dál.

Never Let You Go

8. dubna 2015 v 15:53 | Mannaz |  Kratší povídky a básně
Tohle jsem psala jako školní slohovku. Téma znělo "Odříkaného chleba největší krajíc." Má to znamenat, že nevíme co máme dokuď to neztratíme. Tak snad jsem se ztrefila. doufám, že i vám se to bude jako mojí učitelce líbit. Rozhodně si u maturity vyberu vyprávění (pokud teda bude rozumný zadání :-D).

Vampýří prokletí - 2. Kapitola

24. února 2015 v 5:58 | Mannaz |  Vampýří prokletí
Konečně jsem to dopsala. Snad se na mě nebudete zlobit, že to tak trvalo. Měla jsem v podlední době potíže s notasem. Vypadalo to že mi umřel adaptér. Avšak se ještě vzchopil (doufám, že mu to zůstane aspon až do maturity). Takže vám to konečně můžu sem hodit ať máte co číst. Tak já se už nebudu vykecávat a užijte si kapitolu.


Vampýří prokletí - 1. Kapitola

10. ledna 2015 v 19:39 | Mannaz |  Vampýří prokletí
Tak mám pro vás přichystaný nový příběh, můj první o úpírech. Snad se vám bude líbit. Doufám v to. A opravdu se budu snažit mín kecat a víc psát S vyplazeným jazykem mám to jako svoje novoroční předsevzetí. Tak já vás nechám číst a doufám, že se vám to bude líbit. Ještě štěstí že blog mi tuhle kapitolu uznal, jinak by jste to tady měli na dva party.
PS: nekontrolovala jsem po sobě chyby tak jich tam snad moc nemám Mrkající.



Noční můra

1. ledna 2015 v 3:34 | Mannaz |  Téma týdne
Utíkala jsem lesem. Všude byla jsem tma, nebylo vidět na krok. Za sebou jsem slyšela nějaký kroky.
V panice jsem do běhu ještě přidala. Jen o pár metrů dál jsem zakopla o kořen stromu a svalila se na bok. Cítila jsem, jak mi po tváři stéká lepkavá krev. Jakmile jsem se postavila na nohy, znovu jsem se dala do běhu. Zvuky kroků byly slyšet po mojí pravé straně a tak jsem zahnula do leva.
Neslyšela jsem zvuk tekoucí vody, dokud jsem neuklouzla po vlhkém kameni. Rychle jsem si vodou omyla tvář, ruce a nakonec jsem si do potůčku ještě lehla. Nechtěla jsem, aby mě mohl vystopovat podle pachu krve.
Pořád jsem to nedokázala v sobě strávit. Můj nejlepší přítel a tajná láska je netvor. Nikdy nezapomenu, jak tomu klukovi, co mi chtěl ublížit, vyrval srdce z těla a proměnil se na velikého vlka.

Anděl s černými křídly - Prolog

31. prosince 2014 v 22:59 | Mannaz |  Anděl s černými křídly
Zdravím, tak jsem se nakonec rozhodla že to sem přece jen dám navzdory tomu že u tohohle příběhu nemám dost předepsáno takže nevím kdy sem přibude další díl. Dále se chci omluvit za obrázek lepší jsem na googlu nenašla a přísahám že si asi začnu skutečně dělat covry k povídkám sama. tak tu možná časem u pokračování najdete jiný obrázek zatím budu používat tenhle. Tak já se asi přestanu vykecávat a užijte si prolog k novému příběhu. A ještě taky hodně štěstíčka a lásky do nového roku. Jdu zase psát ať je naděje že brzo zase něco přibude, tak mi dršte pěsti.
Pa mám vás všechny moc a moc ráda :*.

Kam dál